I když jsme tento rok již na dovolené byli, rozhodli jsme se podniknout ještě jeden výlet s rodiči. Důvod byl jasný – maminka má strach z létání, proto nikdy letadlem ještě neletěla, a tak jsme ji o ten zážitek nechtěli připravit 🙂 Museli jsme se však smířit s organizací zájezdu přes cestovku, aby rodiče měli pohodlí, které potřebovali. Z mnoha a mnoha zájezdů nakonec vyhrál ostrov Korfu, který je od řecké pevniny vzdálen pouhých 5 km.
Už při první cestě letadlem, byla maminka z cesty nadšená, a tak jsem i my měli radost, že jsme ji k tomu přemluvili.
Ubytování jsme si vybrali v hotelu Summertime, který se nacházel v severozápadní části ostrova. Od písčité pláže byl vzdálen cca 400 m. Rodiče byli ubytovaní v hlavním resortu a my jsme si vybrali o něco levnější variantu v podobě malého apartmánu, který se nacházel u pláže, ale do hlavního resortu jsme museli docházet (k bazénu, na jídlo apod).
Z kvality ubytování jsme nadšeni moc nebyli a i jídlo bylo vcelku obyčejné. Zato jsme měli možnost ochutnat spoustu druhů oliv a extra panenských olivových olejů.
Během pobytu na ostrově jsme samozřejmě podnikli několik výletů.
Prvním z nich byl výjezd na večerní západ slunce v místě Laggos Beach. Výlet byl organizovaný naším hotelem, který poskytl pro cestu autobus. Toto místo bylo pro pozorování západu slunce ideální, a proto bylo také plné turistů. Na místo jsme dorazili s předstihem, a tak jsme si čekání zkrátili u místního baru.
Další den následoval výlet do severovýchodní části ostrova – města Kassiopi, které se nacházelo u oblázkového pobřeží. K přesunu jsme využili autobusovou dopravu. Odpoledne jsme tak strávili procházkou po historickém městě a šnorchlováním a koupáním na zdejší pláži.
Mezi výlety jsme samozřejmě trávili čas i v hotelu a užívali si relax u bazénu a na místní pláži.
Několikrát jsme byli i na toulkách a nákupech v městečku Sidari, ve kterém jsme byli ubytováni. Celá ulice vedoucí k pláži byla lemována obchůdky lákajícími turisty suvenýry, levným oblečením a rádoby „značkovými“ věcmi. A právě tady jsme si vybrali obchod se suvenýry, ve kterém jsme si nechali udělat tabulku s nápisem „Pelikáni na Korfu 2018“ a obrázek pelikánů. Chtěli jsme to mít napsané v angličtině, a tak jsme pánovi, který tabulky maloval, dali papírek s předepsaným textem „Pelicans in Corfu“. Avšak pán slovu Pelicans nerozumněl a nápis spletl. Místo „C“ napsal „K“ a tak vznikl náš název Pelikans.
Na ostrově byl nespočet autopůjčoven, a proto jsme si pro další výlet vybrali čtyřkolky, abychom poznali krásy ostrova i z jiného úhlu. Ačkoliv jasné pravidlo půjčovny bylo držet se na silnicích a nesjíždět, netrvalo dlouho a už jsme to krosili cestou necestou. Nechtěli jsme jet po velkých silnicích a mapa nebyla zrovna moc přesná, a tak jsme projížděli kamenitými cestami, které nás zavedly až k první zastávce, jíž byla hora Pantokrator (nejvyšší bod ostrova). Na vrcholu hory je klášter, radiokomunikační vysílač i malý bufet pro turisty.
Dále jsme zastavili na Barbati Beach. Je to dlouhá oblázková pláž s vodními atrakcemi, obklopená malými restauracemi a obchůdky. Během cesty jsme udělali ještě několik krátkých zastávek v městečkách, přes která jsme se vraceli zpět do hotelu.
Následující den jsme si vypůjčili také auto, a tentokrát i s rodiči se vydali po západním pobřeží. Cílem bylo městečko Makrades, kde byl trh s místními produkty (olivové oleje, džemy, mýdla, koření a mnoho dalšího). Tady jsme se plácli přes kapsu, a i když nám bylo jasné, že jsou produkty pro turisty dražší, neodolali jsme a zakoupili velké plechovky s extra panenským olivovým olejem a různé druhy koření, které s námi doputovaly v kufru až domů.
Poté jsme přejeli přes vnitrozemí až k východnímu pobřeží do hlavního města Kerkyra. Prošli jsme historické centrum, které je prošité úzkými malebnými uličkami.
Naše dovolená se tím pomalu chýlila ke konci a posledním zážitkem, který jsme stihli, bylo vypůjčení motorového člunu a obeplutí kousku severního pobřeží, kde jsme zakotvili na opuštěné malé pláži a vykoupali se.
Přesto, že to byla krátká dovolená, zážitků jsme si přivezli víc než dost a rádi na ně vzpomínáme.