Cesta do Karibiku byla naší svatební cestou, na kterou jsme se vydali v červnu 2017 na tři týdny. Do začátku jsme si koupili pouze 2 letenky, 2 bágly a udělali rezervaci ubytování na první čtyři noci. Chtěli jsme ostrov procestovat a seznámit se s místní kulturou, takže nabídka hotelových resortů nás vůbec nezajímala 🙂
Nejdříve jsme navštívili ostrov Sv. Martin, kde jsme přistáli na letišti Princess Juliana. První čtyři dny bylo naše útočiště v centru ostrova v St Peters (černošská čtvrť) odkud jsme se rozhodli nejprve prozkoumat jižní část, tedy tu holandskou.
Celé jižní pobřeží hlavního města Philipsburgu je obklopenou dlouhou pláží a místními restauracemi a bary v „jamajském“ stylu. Můžete si zde zajít na snídani a kochat se výhledem na oceán.
Obchůdky v okolních uličkách jsou samozřejmostí a lze zde nalézt i obchůdek s prodejem místního rumu„Guavaberry“. Všechny můžeme jen a jen doporučit. Škoda, že se smí dovážet pouze omezené množství alkoholu, protože tohoto rumu se nelze nabažit 🙂
GEOGRAFIE: Ostrov Sv.Martin je součástí Malých Antil v severním Atlantském oceánu a Karibském moři. Je rozdělen na dvě části – holandskou a francouzskou. Hlavním městem holandské části je město Philipsburg, francouzské části Marigot.
Střed ostrova byl ideální příležitostí k překročení holandské části na francouzskou skrze porostlé kopce, které obě části rozdělují. Náš „bytný“ nás varoval, že budeme možná potřebovat mačetu k přebrodění se lesem, ale nenechali jsme se odradit a na kopec se vydali. Krásný výhled na francouzskou část nás usvědčil, že jsme se rozhodli správně a cestu jsme nakonec zvládli i bez mačety po neviditelné cestičce v buši 🙂 Zpět jsme se nechali dovézt hromadnou dopravou.
DOPRAVA: Taxíky jsou dostupné po celém ostrově, avšak kdo chce poznat kulturu ostrova a život místních lidí, zvolí cestování hromadnou dopravou, kterou zde představuje „autobusová“ doprava. Autobusová doprava je zde formou dodávek, do kterých se vejde cca 20 osob (využito je každé místo auta). Autobusy mají většinou na SPZ označení BUS, mají různou barvu a že se jedná o autobus, poznáte i podle cedule s cílovým místem za předním sklem. Autobus si zastavíte mávnutím ruky prakticky na kterémkoliv místě, jízdní řády se nedodržují, ale autobusy jezdí v častých intervalech. Cena napříč ostrovem vyjde většinou max na 4USD za osobu.
Další den jsme prošli i zbylou část jižního pobřeží, kde jsme navštívili několik plážových barů a kochali se pelikány, kteří se střemhlav vrhali do oceánu za vidinou rybího úlovku. Tento den jsme se dostali až k samotné vyhlášené Maho pláži, kde jsme okusili vítr ve vlasech a štípající písečnou bouři pod přistávajícími letadly – je to opravdu zážitek, který jsme později absolvovali ještě jednou.
Následoval přesun do dalšího ubytování v severozápadní části ostrova Grand Case. Nádherně čirá azurová voda oceánu nám brala dech, pláž se nacházela pod místními restauracemi s barbecue a výbornými koktejly za skvělé ceny. Celkový pobyt v této části ostrova byl tím nejhezčím.
STRAVA: O restaurace není nouze, avšak stojí za to vyzkoušet místní kuchyni v pouličních barech a streetfood. Na různých místech naleznete velké grily a barbecue a musím uznat, že grilovaná žebírka či ryby je hřích nezkusit. Kdo má rád mořské plody a ryby, přijde si zde na své.
CENY: Ceny jsou samozřejmě vyšší než u nás, na druhou stranu srovnatelné s Holandskem a Francií. Výjimkou je alkohol (zejména rum) a tabákové výrobky, které jsou osvobozeny od spotřební daně. Na točené pivo narazíte zřídka a nestojí za nic. Všude se pije lahvové pivo o objemu max 330 ml (cena na pláži 4 €, v obchodě 2 €). Jídlo v místních barbecue barech cca 5-10 €. Ubytování se pohybuje v průměru cca 40 € za osobu na noc.
Odtud jsme opět podnikli několik výšlapů, dokonce až na kopec tyčící se po levé straně s nádherným výhledem na celé pobřeží, nebo na další menší pláže (Happy Bay, Friars´ bay) navazující na Gran Case.
Z Grand Case jsme se také snažili pěšky dostat do severního městečka Ansé Marcel, avšak už bychom tuto variantu nezvolili. Po místních cestičkách v kopcích se nám nejenom nepodařilo do městečka dostat, ale setkali jsme se tam i se střelbou, která nás v hrozivém tichu v kopcích opravdu vyděsila. Zda šlo o střelnici (o čemž pochybuji) nebo o místní gangy (což je na ostrově běžné), jsme se nedozvěděli.
Grand Case pro nás byla jedna z nejkrásnějších částí ostrova.
Po prozkoumání větší části ostrova Sv. Martin jsme se rozhodli přesunout na pár dní na sousedící ostrov Anguilla.
GEOGRAFIE: Anguilla je korálový a vápencový ostrov v souostroví Malých Antil, který má rozlohu 91 km². Situován je přibližně 250 kilometrů východně od Portorika. Na ostrově je přibližně 8 960 obyvatel. Populace je převážně afro-amerického původu.
Na Anguillu jsme se přesunuli místní lodní dopravou z přístavu v Marigotu. Cena za osobu byla si 30 € za jednu cestu. Cesta trvala asi 20 minut, ale jízda motorovou loďkou přes velké vlny byla vskutku adrenalinová. Po příjezdu bylo třeba v přístavu projít přes kontrolu, kde jsme museli prokázat zajištěné ubytování a zpáteční letenku domů.
Ubytovaní jsme byli u Rhona, který byl velmi příjemným a ochotným majitelem apartmánu, kde jsme zůstali po celé čtyři dny. Grilovali jsme každý den.
Anguilla je podlouhlý ostrov, jehož středem vede jedna hlavní silnice, po které projedete napříč celým ostrovem. Pro poznávání jsme zvolili kola, která jsme si zapůjčili v místní půjčovně asi za 15 €/den.
Anguillu jsme navštívili mimo sezónu v červnu, kdy jsme si vychutnali prázdné písečné pláže s bílým pískem.
CENY na Anguille jsou vyšší než na Sv. Martinu. Je to britská kolonie a ceny se pohybují cca 4-5 € za pivo. Na ostrově je několik vietnamských obchodů s potravinami, které se vyplatí navštívit, pokud chcete ušetřit.
V hlavním městě The Valley je kamenný obchod s čerstvými rybami a mořskými plody. Prodavači Vám ochotně poradí, jaký druh ryby si vybrat dle způsobu úpravy.
Díky zapůjčení kol jsme měli možnost projet ostrov křížem krážem, navštívit malá městečka či zcela odlehlá a opuštěná místa.
Po návratu z Anguilly jsme zakotvili na poslední místě – Orient Bay (na francouzské části ostrova). Ubytovali jsme se v Sun Caraibes aparmánu, který vlastnila velmi příjemná paní Lou-Lou. Ubytování tady se nám líbilo nejvíce. Apartmán byl velmi dobře vybaven, mohli jsme využít velký gril a bazén.
Zde jsme mohli využít několikakilometrovou dlouhou pláž, která nabízela různé vodní atrakce. My jsme však upřednostnili pěší tůry po okolí nebo přesun autobusem do hlavního města Marigot, kde lze na místním trhu zakoupit čerstvé ryby a určitě doporučujeme také navštívit nejvyšší horu Pic Paradis, která se tyčí uprostřed francouzské části a je odtud krásný výhled na celý ostrov.
Tři týdny utekly jako voda a my se museli (velmi neradi) s ostrovem rozloučit. Jsme moc rádi, že jsme se ostrov Sv. Martin rozhodli navštívit a zároveň si ho vybrali i pro svatební cestu 🙂 Doufáme, že se sem jednou zase vrátíme.